Jeřábová dráha není vybavení, které se do haly dokoupí. Je to konstrukční parametr celé stavby — a rozhoduje se o něm dřív, než se osadí první sloup.
Proč se nedá doplnit později
Mostový jeřáb nevisí na střeše. Pojíždí po dráze, kterou nesou sloupy haly — a to zatížení není malé ani statické.
S každým pojezdem a zdvihem působí dynamicky, mění směr a snaží se konstrukcí kroutit. Sloupy proto musí být dimenzované nejen na střechu a vítr, ale i na jeřáb. A základy pod nimi taky.
Doplnit dráhu do hotové haly znamená zesilovat sloupy, upravovat základy a zasahovat do konstrukce v provozu. Bývá to dražší než rozdíl v ceně, kdyby se s jeřábem počítalo od začátku.
Jak jeřáb určuje výšku haly
Výška haly s jeřábem se nepočítá od podlahy ke střeše, ale odspoda nahoru:
- výška břemene, se kterým se manipuluje
- prostor pro vázací prostředky — lana, řetězy, traverzy
- výška háku v nejvyšší poloze
- konstrukce jeřábu a dráhy
Teprve součet těchhle čísel dá výšku pod vazník. Proto mají haly s jeřáby jinou výšku než haly bez nich — a proto se výška nedá určit dřív, než je jasné, co se v hale bude zvedat.
Nosnost: nejde jen o hmotnost
U jeřábu se automaticky řeší, kolik tun unese. Stejně často ale rozhoduje rozměr břemene, ne jeho váha.
- Bazén nebo velká vana jsou lehké, ale obrovské a křehké — jeřáb je tu proto, aby se s nimi dalo manipulovat vcelku a nezdeformovaly se.
- Dřevěný krov váží málo, ale musí zůstat ve vodorovné poloze, aby se nepoškodily spoje.
- Laserový pálicí stroj váží několik tun a při opravě se musí zvedat, otáčet a rozebírat.
Nosnost se tedy odvozuje od nejtěžšího břemene, ale geometrie dráhy od toho nejrozměrnějšího.
Dva jeřáby v tandemu
Když je potřeba manipulovat s dlouhými prvky, jeden jeřáb nestačí — zvedne břemeno v jednom bodě a dlouhý nosník by se prohnul nebo zkroutil vlastní vahou.
Řešením jsou dva jeřáby na jedné dráze, které se dají spojit do tandemu. Zvednou břemeno ve dvou bodech naráz.
V praxi to znamená, že se dá vyrobit a přemístit svařenec dlouhý přes dvacet metrů v jednom kuse — bez montážních spojů, které by se jinak musely dělat až na stavbě.
Co ještě dráha ovlivní
Rozmístění sloupů. Dráha vede po sloupech, takže jejich rozteč a poloha nejsou libovolné. Ztužení haly. Dynamické zatížení od jeřábu se musí zachytit — obvykle ztužením ve střešní rovině a ve štítech. Barevné odlišení. Praktický detail: dráhu je dobré odlišit barvou od zbytku konstrukce. V provozu je pak na první pohled jasné, kudy jeřáb prochází.
Otázky, které si položit před stavbou
- Co nejtěžšího budu zvedat?
- Co nejrozměrnějšího budu zvedat?
- Potřebuju jeřáb v celé hale, nebo jen v jedné části?
- Bude stačit jeden, nebo budu potřebovat dva v tandemu?
- Kolik prostoru potřebuju pod hákem?
Odpovědi na tyhle otázky určí výšku, sloupy i základy. Když je znáte na začátku, nic nestojí navíc. Když až v půlce stavby, stojí.
Stavíme haly s jeřábovými drahami
Máme za sebou haly s jeřáby o nosnosti od 3 do 10 tun, dráhy přes celou délku objektu i tandemové sestavy. Podívejte se na ocelové haly a technologické konstrukce.
Nezávazná poptávka
